Můj příběh

Těhotenství, porod, šestinedělí, to jsou tři období plné zranitelnosti, lásky, emocí, nálad, radosti i obav.

Každá žena si přeje být hýčkaná a milovaná a mou radostí je naplno ženě umožnit být sama sebou, také sama se sebou být ve své zranitelnosti a přijmout své strachy a pracovat s nimi.

Aby žena mohla prožít porod podle svých představ, cítila se plná energie, lásky a důvěry, je třeba, aby se naučila důvěřovat svému tělu, svým pocitům, uměla se zastavit a dát si sama sobě důležitost v tomto nejzranitelnějším období.

Jsem maminkou krásného syna , studovala jsem a úspěšně ukončila v roce 2010 bakalářské studium Porodní asistence v oboru Porodní asistentka na UJEP v Ústí nad Labem.
Až po narození syna jsem se více začínala zajímat o porodní proces hlouběji a porod vnímám jako posvátnou událost, která může ovlivnit budoucnost nejen našich dětí.
Mou předností a zároveň srdeční záležitostí je individuální přístup k ženě a respektování jejího přání.

Díky mým zkušenostem jsem se naučila poslouchat své tělo, porozumět nemocem, umím rozpoznat a naplnit své potřeby.

Po narození syna jsem pracovala jako PA v Ostrově na porodnici –oddělení šestinedělí a Jednotka intenzivní péče, poté v Kadani na porodnici. Po 2,5 letech jsem se rozhodla odejít a do nemocnice se nevrátit. Moje vize byla úplně jiná a neztotožňovala se s tou v porodnici. Ženy byly stavěny do stejné pozice, nebyl na ně čas, více se věnoval čas vypisování papírů než ženě, která potřebovala právě nejvíce podpořit a obejmout.

Odjakživa mě více přitahovala individuální práce. Jsem introvert, ale lidem se nestraním, naopak se ráda setkávám v kruhu žen a nasávám zkušenosti dalších moudrých žen.

Pamatuji si den, kdy mě zahřálo u srdce, když jsem si uvědomila, jaké je moje poslání a co bych chtěla v životě dělat. Provázet ženy během jejich těhotenství, porodem i poporodním obdobím. Pomáhám ženám rozhodovat o svém porodu, dodávám jim odvahu, aby si stály samy za sebou a věděly, že ony jsou aktivním účastníkem porodu a mohou si určit, jakým způsobem chtějí přivést své děťátko na svět. Že zvládnou porodit a nakojit své dítě a postarat se o něj pomocí mateřské lásky a instinktu, který je přirozeně v nich.

Přeji si, aby v sobě ženy nalezly sílu a respektovaly se takové, jaké jsou.
Díky mé práci poznávám úžasné a silné ženy, nová přátelství, jsem zahrnuta ohromnou ženskou energií, která mě nabíjí.

Moc ráda během předporodních setkáváních pracuji s rebozo šátkem a technikou Spinning Babies, která umožňuje snadnější vstup děťátka do porodních cest, uvolňuje porodní cesty, pomáhá proti bolestem zad a pánve, poskytuji ženám uvolňující masáž před porodem, pracuji s bylinkami a aromaterapií a doprovázím mé ženy k porodům.

Velmi kladu důraz na poporodní péči, která je často podceňována. Ráda pracuji s bylinnou koulí, kterou mohu masírovat bříško a dělohu ženy a kterou si sama žena může během mého provázení vytvořit, učím pečovat o jizvu po císařském řezu a dávám důležitost tomu, aby žena neztrácela teplo a energii potřebnou pro péči o své miminko.

Učím ženy respektovat nejen samu sebe, ale i svá miminka prostřednictvím pečujícího doteku jako instruktor IAIM kojeneckých masáží
Moc ráda provedu každou ženu, která s mými slovy rozonuje.
Má práce se stalo mým posláním. Pomáhám ženám najít a převzít zodpovědnost do svých rukou.

Provázím ženy těhotenstvím, porodem a poporodním obdobím, aby byly odhodlané, silné a důvěřovaly samy sobě a porodnímu procesu. Jsem žena , která umí naslouchat, řídím se svou intuicí.

Před pár lety to tak ale nebylo.

Na svůj první porod jsem se nijak nepřipravovala, veškerou důvěru a zodpovědnost jsem vložila cizím lidem, které o mně ale nevěděli vůbec nic a neměli o mě zájem. Byla jsem jedna z tisíce dalších žen, která se plně soustředila na svůj strach z porodu a jak zvládnu postarat se o miminko a nenapadlo mě, že jsem pro zdravotníky jen další kus a moje potřeby je nezajímají.

Nevěděla jsem, že se mohu svobodně rozhodnout o tom, jaký můj porod bude a co bude s mým dítětem po porodu. Věřila jsem cizím lidem, kteří mě neznali, nevěděli, jaká mám přání, potřeby, pocity a jak bych si přála porodit.
Prošla jsem si lékařsky vedeným porodem, proběhla poporodní separace mě a mého syna, jejíž následky byly poškozující.

Už jako malé dítě jsem si prošla opakovaně obrovskou separační úzkostí, díky mé vrozené vadě zvaná oboustranná nedoslýchavost a častým hospitalizacím v nemocnici.
Mé dětství nebylo růžové, pamatuji si pouze zlomek z toho, ostatní jsem pro jistotu vytěsnila a veškeré mé stíny se naplno rozjely až právě po porodu mého prvního dítěte.

Jako dítě jsem trávila často v nemocnici na kapačkách, ruce jsem měla rozpíchané od jehel a moje srdce bylo bolavé a hladové po náruči mojí maminky. Tu jsem si nedopřála ani v dospívání. Moje máma holdovala alkoholu a můj táta o nás nejevil zájem. Během dospívání jsem si prošla pár nevydařenými vztahy, bulimií, kterou jsem léčila samotu.

Vystudovala jsem si vysokou školu v oboru porodní asistence a po škole začala pracovat v nemocnici. Už tehdy jsem se v ní necítila dobře.
Po 5 ti letém vztahu jsem otěhotněla a můj život nabral nový rozměr.
Své těhotenství jsem si užívala, jako porodní bába jsem přece nemusela mít obavy a zjišťovat si informace o porodu.

Porod proběhl den před termínem porodu, do porodnice jsem přijela ještě s nerozběhnutým porodem, ale bolesti už nebyly snesitelné. Tak jako většina žen jsem doufala, že mi sloužící PA pomůže. Provedla rutinní postupy- klystýr, prasknutí plodového vaku blan a doporučila epidurál.

Oni přece ví a tak jsem souhlasila i navzdory tomu, že epidurál byla jediná věc, kterou jsem podstupovat nechtěla.

Porod s epidurálem byl celkem pohoda, nevnímala jsem bolest, jen napětí celého těla.
Po 20 hodinách, několika vnitřních vyšetřeních, napíchaná chemickým oxytocinem jsem totálně vyčerpaná konečně uslyšela větu „tak jdeme na to“.

Mého syna jsem viděla na chvíli, pak mi ho odnesli a já celou noc místo na své dítě koukala na fotku v telefonu. K ránu se mi podařilo usnout a poté mi ho konečně přinesly.
Další škodlivá separace nastala v období 2 let, kdy jsem po náročném šestinedělí a vyčerpávající rodičovské dovolené nastoupila natěšená do práce jako porodní asistentka. Po roce a půl jsem osobně i profesně vyhořela, psychicky jsem se zhroutila, jedna nemoc střídala druhou. Po dlouhém hledání sama sebe jsem našla cestu.

Rozhodla jsem se změnit svůj život

Začala jsem se vzdělávat, navštěvovala kurzy a workshopy pro PA, procházela různými kurzy seberealizace a začala si více vážit sama sebe.
Uvědomila jsem si, čím jsem si prošla a čím díky našemu českému systému zbytečně prochází mnoho žen a vnímám obrovskou příležitost mého poslání ukázat všem ženám, že rodit se dá s láskou, pokorou, respektem, v klidu, bez škodlivé separace a pouze s osobami, kterým žena důvěřuje. Porod je intuitivní proces, je to pokračování nového života a záleží jen na nás, jaký život chceme mít.

Dnes předávám své zkušenosti prostřednictvím individuálních konzultací, předporodní přípravy, podporuji ženy v jejich rozhodnutích. Dodávám jim odvahu, jistotu a pečuji o ně s láskou.